Jak se z knihy stane nesmysl

3. prosince 2012 v 16:51 | Kelíns |  Povídky
(Článek je přiřazen k tématu týdne "Nesmysl")
Moje první fantasy povídka. Tak se mi moc nesmějte.

Moje oblíbená kniha se jmenuje Bručoun. Mojí oblíbenou je, protože není obyčejná. Bručoun je totiž kouzelný.
Jako malou mě maminka vzala do knihkupectví, abych si vybrala knížku. Moje volba byla jasná, tak jak by si vybrala každá malá holčička v mém věku - Kniha plná pohádek. Ze začátku jsem z ní byla štěstím bez sebe. Chtěla jsem po rodičích aby mi to četli pořád dokola, i když jsem ji už uměla nazpaměť. Taky jsem ji všude tahala. Pak mě to ovšem omrzelo a jak šel čas, už jsem ani nevěděla, že existovala. Když jsem si na ni omylem jednoho dne sedla, zaslechla jsem: "Auu!". "Kdo to mluví?" Podivila jsem se.
Více v celém článku...

Tenkrát jsem myslela, že si mi to jen zdálo. O několik let později, když jsem si šla číst do parku, tak až tam jsem zjistila, že jsem si místo svého oblíbeného románu vzala Knihu plnou pohádek. "Sakra, tenhle nesmysl!" zaklela jsem. "Já ti dám nesmyl," zabručelo něco kolem mě. "Kdo to byl?" zeptala jsem se vyděšeně. "To já." ozvala se kniha. Objevila se jí na obálce velká červená pusa a obrovské zelenomodré oko. "Dříve jsi mě brala všude s sebou a teď jsem nesmysl?" zeptala se vyčítavě. "T-ty u-umí-íš mluvit?" zakoktala jsem se. "Skoro každá kniha umí mluvit! Ty chytrolíne," zabručela. Vzpomínám, jak jsem tomu nemohla uvěřit. Má pusa musela být až někde na zemi. "Sklaplo ti, co?" rozesmála se kniha a vyplázla na mě velký růžový jazyk. "A proč tedy slyším mluvit knihu prvně?" Podivila jsem se naštěstí bez zakoktání. "Ale my mluvíme. Akorát vy u toho nejste." zabručela mrzutě, jako by to byla má chyba. "Proč?" zeptala jsem se. "Proč, proč, proč! Pro slepičí kvoč!" zaječela na mě. "A proč ty si ve mně vůbec nečteš?" ptala se vyčítavě. "Už jsem na tebe moc velká." zašeptala jsem bojácně. "Právě proto nemluvíme. Ještě bychom se skamarádili. Vy se pak na nás stejně vykašlete a budete nás nazývat nesmysli," bručela. Nenanapadlo mne, co jí mám odpovědět, tak jsem jen koukala jako vyvoraná myš. Copak se mi divíte, každý mi se tak koukal, kdyby spatřil mluvit knihu. "Všechny knihy neumí mluvit," zašeptala, jako by se bála, že ji někdo uslyší, přestože byl park prázdný, "to jen my smutné, v kterých už si nikdo nečte. Ale máme zakázáno mluvit před lidmi." objasnila. Vzala jsem si ji na klín a pohladila. Hezky se usmála. "Od teď budu číst všechny knihy." řekla jsem.
A od těch dob čtu všechny možné knížky, aby jim nebylo smutno. Škoda, že Knihu plnou pohádek, kterou jsem překřtila Bručoun, protože si pořád na něco stěžuje, už nevyléčím. Na druhou stranu, to by z nás ale nebyli nejlepší přátele.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 3. prosince 2012 v 17:03 | Reagovat

Velmi pěkně a čtivě napsané. PS: chválím vzhled blogu, líbí se mi.

2 Em Age Em Age | E-mail | Web | 3. prosince 2012 v 17:04 | Reagovat

Jo no, ale přesně tohle někdy dělám. Tuhle mi na blogu přostál komentář "jéé, krásný blog a hezký design, podívej se i na můj blog!", tak jsem se nasrala a tu samou větu jsem jí napsala na blog, jenomže do uvozovek. Od té doby se mi na blog nevrátila ta adminka, a myslím, že mě snad i zablokovala. :D Však já ji taky. :***

K článku: Roztomilá pohádka. :-) Líbí se mi myšlenka a jej závěr, jak hrdinka začala číst všechny knížky, aby jim nebylo smutno. Já bych tohle asi nedokázala vymyslet, máš skvělou fantazii! :-D

3 pavel pavel | Web | 3. prosince 2012 v 18:05 | Reagovat

Hezký příběh. :-)

4 Wizie Wizie | Web | 3. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

Krásný příběh se skvělým nápadem. Mluvící smutné knížky, to je víc než originální :-) Jistě si je dívka předčítá teď každý večer, aby jim nebylo smutno. A aby nebylo smutno jí samotné :-)

5 Aňa Aňa | Web | 3. prosince 2012 v 20:33 | Reagovat

Povedlo se ti to :). Mimochodem jaká je ta knížka čekání na kocoura?

6 Zů | Web | 3. prosince 2012 v 22:11 | Reagovat

to je krásné. velice kvalitně napsané a na tvou první fantasy mi to téměr vyrazilo dech! nádherné :)

7 Cielin Cielin | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 15:29 | Reagovat

Proč se smát? :-) Myslím, že se ti to moc povedlo, zvlášť jestli říkáš, že napoprvé ;-)

Mimochodem, kouzelný design!!! :-D

8 Machiina Machiina | Web | 4. prosince 2012 v 16:04 | Reagovat

MOc povedeně napsaný text ;)

9 Machiina Machiina | Web | 4. prosince 2012 v 16:11 | Reagovat

To budou výrazy..aspoň všichni víme o čem budou televizní noviny 21 a 22.12 :D

10 Luss Luss | Web | 4. prosince 2012 v 16:51 | Reagovat

:O nádherný, fakt se ti to povedlo:O
krásně napsaný :) nepřemejšlela jsi někdy o tom, že by jsi byla spisovatelkou? :)

11 blažena blažena | Web | 4. prosince 2012 v 18:36 | Reagovat

To je moc krásná povídka, jen co dopíšu, tak dám hvězdičky.
Vybavila jsem si u té povídky dávné časy, když jsem četla dceři její oblíbenou knížku, i ona chtěla abych jí četla pořád dokola a já jednou spěchala a něco jsem vynechala. V tom se z postýlky dcera ozvala a začala mi odříkávat zpaměti co jsem vynechala. Děkuju za tu krásnou vzpomínku.
P.S. Dneska už mám vnoučata a tu starou knížku si oblíbila i moje tříletá vnučka. :-)

12 Infinity Infinity | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 22:25 | Reagovat

Moc se mi ta povídka líbí, taková netradiční. :-)

13 Machiina Machiina | Web | 5. prosince 2012 v 17:05 | Reagovat

Kelííí!!Další článek!Šup ..nemám,co číst :D.

14 galaxy galaxy | Web | 5. prosince 2012 v 21:10 | Reagovat

Knížky umí mnoho věcí, které se na první pohled nezdají...

Děkuji za pochvaly, je zajímavé, že vám běhá mráz po zádech, to není horor ani detektivka, tedy nezmýšlela jsem to tak..;) Ale jsem ráda, že se mi daří čtenáře zaujmout, vtáhnout do situace, děkuji ti tedy za doklad toho:)

15 Vendy Vendy | Web | 6. prosince 2012 v 21:12 | Reagovat

Moc pěkná povídka o opuštěných knihách. Trochu smutná - ale takové opuštěné knihy bývají...

16 YerSinKa♥ YerSinKa♥ | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 21:23 | Reagovat

:-) Odepisuji na komentář na blogu:Taky? :) Další človíček,který to viděl.A ano ..Prostě Nicolas Wilton je naprosto úžasný.Ten by ...ten je...ten je prostě naprosto neuvěřitelně úžasný.Je mu 103 let a je stále známý.Proto jsem slovo nesmysl přidala k němu.Myslím,že to sedí ;)♥

17 YerSinKa♥ YerSinKa♥ | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 21:25 | Reagovat

Jinak nádherný design.Strašně krásný.Podařený.Neuvěřitelné.CHci,aby si věděla,že na tvůj blog se budu chodit koukat častěji ;) ;-)

18 Kačka Černých Kačka Černých | Web | 15. prosince 2012 v 20:27 | Reagovat

Ahoj,pořád si nemůžu poradit s tím menu nahoře:DPomůžeš mi teda nějak? :)

19 yersi-e yersi-e | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 20:13 | Reagovat

:-) Je,až neuvěřitelné.Co dnes lidi dokážou vymyslet.Takovýhle příběh,by mě v životě nenapadl.Umíš krásně,ale jako vážně krásně přemýšlet o Téma Týdne.Strašně se těším na další.Abych se zase koukla co vymyslíš tentokrát krásného.Je fakt neuvěřitelné.Co si vymyslela.Hrozně se mi to líbí.Vážně.Upřímně :)

20 yersi-e yersi-e | E-mail | Web | 16. prosince 2012 v 20:14 | Reagovat

Přidala jsem ti komentář a byl vyhlášen jako spam.Schval mi ho prosím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama